Je jogging stejně tak efektivní jako PTCA+ stent?

Prof. A. Cohen Solal
Clichy, France
Vice President of the Working Group on Cardiac Rehabilitation and Exercise Physiology

Studie s hodnocením PET nově zjistila, že pravidelný cvičební program má stejný přínos na hodnocení výsledků v tvrdých kriteriích jako léčba PTCA , navíc se zlepšením kapacity tělesné aktivity a s menšími náklady.

PTCA + stenty jsou běžně akceptovány jako léčba nemocných se stabilní anginou pektoris a ošetřitelnými cévními stenosami.
Acylpyrin, statiny, ACE inhibitory jsou nyní široce využívány v léčbě a sekundární prevenci u těchto pacientů.Tato zlepšení ve farmakoterapii mohou vést jak nemocné, tak lékaře k opomenutí ovlivnení rizikových faktorů , které je možné změny chování nemocného. Je dlouho známo, že pravidelné cvičení má pozitivní efekt u těchto nemocných určitými mechanismy: rozšíření věnčitých tepen, efekt "přípravy myokardu na ischemii", zvýšení citlivosti vůči insulinu, zvýšení HDL frakce / tedy pozitivního/ cholesterolu, snížení zánětlivých markerů . Dosud však nebyly provedeny validní studie srovnávající tyto rozličné postupy.

Tato PET studie byla provedena u 101nemocných , kteří byli randomizováni do větvě s léčbou PTCA + stenting a do větve s tréninkovým programem.
Ukázalo se, že pravidelný tréninkový program může mít stejně pozitivní efekt na "tvrdé" ukazatele ( tedy úmrtnost, vznik koronární příhody) s tím, že se navíc zlepšila tolerance zátěže a náklady na léčbu byly menší. Nebyly rozdíly ve skore anginy pektoris. Také známky ischemie- nedokrevnosti v zátěži sledované myokardiální scintigrafií byly menší. Neobjevily se také akutní ischemické episody.
Tato první studie ukázala význam pečlivého hodnocení intervenčních procedur.Musíme pochopit proces koronární aterosklerosy jako dlouhodobý a komplexní, který nemůže být vyléčen isolovanou krátkodobou invazivní procedurou.
V léčbě koronárního syndromu je velký prostor pro změnu chování nemocného s důrazem na pravidelnou denní tělesnou aktivitu.

Komentář www.prosrdce.cz :Článek potvrzuje zkušenosti z každodenní praxe.Změna životního stylu, zavedení pravidelné tělesné aktivity, upravené možnostem nemocného vede často zcela k vymizení symptomů nemoci a podstatnému zlepšení kvality života. Zcela stejné doporučení pochopitelně platí i pro nemocné po revaskularizačních zákrocích- PTCA nebo bypassu.
Přidal bych ještě jeden důležitý faktor, který jednou určitě bude předmětem výzkumu a věřím, že se prokáže se jako prognosticky silně určující.Jedná se o pozitivní přístup nemocného k léčbě, s pozitivní motivací k aktivitě, a s vytvořením pozitivních vztahů ve svém blízkém okolí, především rodině a zpětně pak podporou nemocného rodinou, okolím .Už jsme to určitě slyšeli- S úsměvem jde všechno
lépe.